Daniel Vondrouš: S lidmi či bez? Dilema pro voliče

Sobotkův kabinet ve spolupráci se stovkami expertů dokončuje strategii „Česká republika 2030“. Její přípravu provází příkladně široká konzultace s veřejností. Za to si vláda zaslouží pochvalu. Zcela jinak ovšem rozhoduje o tom, jak po příští stovky tisíc let nakládat s jaderným odpadem. Lidem za zády mění pravidla, když se s dotčenými starosty a místními spolky na něčem domluví, k dodržení závazku se nemá. Stejný tým, stejný čas a dva zcela opačné přístupy k zásadnímu rozhodování o našich osudech.

Dosavadní zkušenost s vládními koncepcemi není dobrá. Význam slovního cvičení úředníků zpravidla nepřekročí brány budovy, v níž byl sepsán. Hlavní rozvojovou strategii státu ale chystá kvalitní expertní tým podle soudobých metodik a nebojí se průběžně konfrontovat své pracovní návrhy s názory odborníků z různých resortů, odborů, průmyslových svazů, neziskových organizací. Připomínky stovek lidí z praxe pomohly vychytat chyby, doplnily konkrétní cíle, přiměly autory ke srozumitelnějším formulacím.

Podobně důležitý proces výběru lokality pro úložiště jaderného odpadu začínal také nadějně. Před šesti lety vláda zřídila pracovní skupinu tvořenou zástupci státních úřadů, obcí a občanských spolků z předvybraných lokalit. Vše pod heslem „transparentního procesu… s respektováním zájmů veřejnosti“. Skupina společně připravila věcný záměr zákona, který má do rozhodování o úložišti více zapojit obce z dotčených míst.

Jde vlastně o zákonnou pojistku pro případ nedohody. Pokud dnes obce odmítnou umístění úložiště jaderného odpadu na svém území, vláda může rozhodnout bez ohledu na jejich názor. Podle připraveného návrhu však v takové situaci bude nejprve potřebovat souhlas Senátu. Ustoupit tak museli všichni - obce nezískají právo veta, ale vláda nebude mít autoritativní prosazení stavby tak jednoduché. Kompromis podpořila vládní Rada pro energetickou a surovinovou strategii, poslanecký Výbor pro životní prostředí i Senát.

Ministru Mládkovi ale trvalo téměř rok, než návrh oficiálně předložil kolegům z ostatních resortů, další tři měsíce vyhodnocoval jejich připomínky. I kdyby vláda věcný záměr schválila a následně připravila a do parlamentu poslala podrobné znění zákona, bude už pozdě. Parlament projednání nestihne a nová vláda bude začínat znovu od začátku. V čerstvě (14. 12.) schváleném legislativním plánu vlády pro rok 2017 ostatně zmiňovaný zákon chybí, ministr jej do plánu ani nenavrhl.

Vláda ale svůj závazek zřejmě nestvrdí ani symbolicky. Návrh širšího zapojení obcí do rozhodování totiž podpořili pouze ministři financí a pro lidská práva. Odmítavé připomínky naopak poslala ministerstva spravedlnosti, vnitra, pro místní rozvoj a dokonce i životního prostředí. To tvrdí, že návrh podpořený obcemi „ohrožuje právo obcí na samosprávu“. Ostatní kritika se pohybuje od právně teoretických výhrad k nevyzkoušenému modelu zapojení Senátu až po obavy z následných zákonů, které by prý v budoucnu mohly dát obcím větší slovo i v méně zásadních projektech.

Ministerstvo průmyslu jako předkladatel se ani nesnažilo navržené řešení lépe obhájit a odůvodnit. Podle interních informací chce raději celý návrh změnit. Nově by se Senát sice musel případným zamítavým stanoviskem obcí formálně zabývat, ale vláda by následně rozhodla jen podle svého uvážení (tedy bez ohledu na stanovisko Senátu i obcí). Několik let slibovaný společně dohodnutý kompromis by tím padl.

Není divu, že v posledních měsících z vládní pracovní skupiny zklamaně odešla už téměř polovina zástupců obcí a spolků. Vytvořili vlastní platformu a snaží se dále přesvědčovat politiky, že v tak zásadní věci je třeba dodržovat dohodnutá pravidla a vést skutečný dialog s občany.

Vláda nám předvádí dva různé modely rozhodování. Jeden zvažuje názory lidí, druhý vrchnostensky rozkazuje. První posiluje důvěru v demokratická pravidla a sčítá síly, druhý budí nedůvěru a směřuje ke konfliktům. V novém roce budeme mít příležitost ptát se politických stran na jejich přístup a podle toho volit. Tak ji nepromarněme.

Zdroj: ekolist.cz

Autor: Daniel Vondrouš, Autor je ředitelem asociace ekologických organizací Zelený kruh

Foto zdroj: Jaderná energie, Fotobanka RGBStock