Co skrývá Správa úložišť o tunelu v Bukově?

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) posílila pochyby, zda nyní stamiliony a v budoucnu až miliardy korun mizející v Podzemním výzkumném pracovišti (PVP) Bukov v prostředí bývalých uranových dolů jsou účelně vydávané prostředky. Rozhodla se totiž utajit zásadní technicko-ekonomickou studii realizace výzkumného programu PVP Bukov, která měla doložit vhodnost lokality pro výzkumnou činnost pro hlubinné úložiště. Calla se proti takovému rozhodnutí brání rozkladem, protože uváděné argumenty – odkaz na autorské právo nebo že jde o pouhou „podkladovou informaci“, nenachází oporu v zákoně.

O vypracování požadované studie rozhodla vláda poté, co nekoncepční postup SÚRAO kritizoval i Státní úřad pro jadernou bezpečnost [1].  Pochybnosti zejména vzbuzuje, že geologická stavba v PVP Bukov se výrazně liší od ostatních pro úložiště vytipovaných lokalit v České republice.  Navíc je v Bukově horninové prostředí velmi komplikované, narušené, takže projekt podzemní laboratoře musel být během krátké doby dvakrát zásadně změněn z důvodu vážných potíží při ražbě. Dochází také k pronikání vody v množství, které nebylo předpokládáno a která je navíc propojena s důlními prostory, což také nejsou podmínky srovnatelné s místem, kde by mělo stát úložiště [2].  Dobře snad bude moci projekt posloužit druhému deklarovanému účelu – osvětové a propagační funkci pro širokou veřejnost.

Otazníky se ale vznáší i nad zákonností vlastního rozhodnutí o stavbě nyní již dokončeného PVP Bukov. Smlouva o dílo, jehož cena se vyšplhala na 107 milionů korun mezi SÚRAO a státním podnikem DIAMO jako dodavatelem, byla podepsána v květnu 2013, aniž o tom v rámci schvalování plánu činnosti a rozpočtu rozhodla vláda [3].  V prosinci 2016 vláda na návrh exministra průmyslu Mládka rozhodla poskytnout dalších 313 milionů korun z jaderného účtu bez výběrového řízení pro s.p. DIAMO pro zajištění provozu PVP Bukov do roku 2019.  Celkové náklady z veřejných prostředků na vybudování, provoz a výzkum do roku 2030 tu mají činit ještě cca 1,8 miliardy korun [4]. 

Edvard Sequens, energetický konzultant Calla – Sdružení pro záchranu prostředí řekl: „Správa úložišť ráda mluví o transparentnosti, ale ve skutečnosti činí pravý opak. Tajení technicko-ekonomické analýzy týkající se Bukova je jen jedním z posledních příkladů.“

Magdalena Sedláčková, právnička Doucha Šikola advokáti s.r.o. uvedla:  „Rozhodnutí, kterým SÚRAO odmítlo poskytnout informace je účelové a nezákonné, protože žádný z uvedených důvodů nemá oporu v zákoně o svobodném přístupu k informacím ani v judikatuře.“

Tisková zpráva Cally - Sdružení pro záchranu prostředí, 9. srpna 2017, obrázek: Matěj Machek

Poznámky:

[1] Usnesení vlády č. 50/2016, ze dne 25. ledna 2016 k „Návrhu řešení sociálních důsledků uzavírky uranového dolu Rožná v Dolní Rožínce“, který obsahoval také návrh na další rozvoj podzemního výzkumného pracoviště v Bukově z veřejných prostředků. V připomínkách tehdy SÚJB uvedlo: „SÚJB vyjadřuje vážné obavy, že při současném nekoncepčním čerpání prostředků jaderného účtu, příkladem kterého je i výstavba a provoz podzemního výzkumného pracoviště Bukov (dále PVP), může v budoucnosti dojít k úplnému vyčerpání jaderného účtu před výstavbou, event. zahájením provozu HÚ v roce 2065. Tudíž v ČR nebude ani HÚ, ani peníze na jeho další vývoj.
SÚJB se v současné době nemůže vyjadřovat k vhodnosti nebo nevhodnosti lokality Bukov pro potřeby výstavby a provozu PVP, protože nebyl ve věci výstavby PVP Správou nikdy kontaktován. Obecně ale nelze vyloučit situaci, že výsledky budoucích průzkumných prací na vybraných lokalitách v požadovaných hloubkách prokážou nevhodnost lokality PVP a nutnost vybudování úplně nového podzemního pracoviště. Proto je nutno v návrhu uváděné ekonomické výhody související s existující důlní infrastrukturou v lokalitě Bukov považovat za hypotetické a nelze vyloučit úplné znehodnocení investic do PVP. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že k této situaci může dojít a pro minimalizaci její pravděpodobnosti je optimálním řešením situovat výzkumné pracoviště přímo v lokalitě budoucího HÚ (Finsko, lokalita Onkalo).“

[2] Viz prezentace „Podzemní výzkumné pracoviště Bukov - může přispět k bezpečnosti budoucího úložiště?“, Mgr. Matěj Machek Ph.D. z Geofyzikálního ústavu AV ČR http://www.nechcemeuloziste.cz/cs/dokumenty/prezentace-dok/podzemni-vyzkumne-pracoviste-bukov-muze-prispet-k-bezpecnosti-budouciho-uloziste.html 

[3] Čerpání prostředků z jaderného účtu na činnost SÚRAO mohlo být podle § 26 odst. 4 tehdy platného atomového zákona činěno výlučně na základě vládou schváleného plánu práce s rozpočtem SÚRAO na příslušný rok. V „Plánu činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů na rok 2013, tříletý plán a dlouhodobý plán“ nikde není zmínka o PVP Bukov a investicích do něj.  A to ani v jiných letech, poprvé se informace o PVP Bukov objevuje až v Plánu činnosti na rok 2016. Ani v dosud platné vládní „Koncepci nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady v ČR“ se s výstavbou a provozem takového podzemního výzkumného pracoviště nepočítalo.

[4] Podrobně viz vládou v lednu 2016 přijatý dokument „Návrh řešení sociálních důsledků uzavírky uranového dolu Rožná v Dolní Rožínce“.