Chtějí povolení „vrtat“. SÚRAO podá do konce dubna žádosti o průzkum kvůli vybudování jaderného úložiště

Vyšlo: 19. ledna 2023

Místo pro hlubinné úložiště pro jaderný odpad z Temelína a Dukovan Česko hledá už déle než dvacet let. Teprve letos však dojde k prvním konkrétním krokům. Správa úložišť radioaktivního jaderného odpadu požádá v první třetině roku o povolení průzkumných území ve čtyřech vybraných lokalitách.

Povolení pro Správu úložišť radioaktivního jaderného odpadu (SÚRAO) o ustanovení průzkumných území bude znamenat, že mohou začít klíčové práce. Poprvé se kopne do země, poprvé bude možné pustit se do hlubinných vrtů.

„Obce byly a ještě budou informovány o podání žádostí ředitelem SÚRAO a další informace dostanou formou dopisů, dalších setkání nebo našich novin Zprávy ze Správy, které jsou doručovány do schránek i na úřady,“ uvádí mluvčí správy úložišť Martina Bílá. Žádosti správa podá na ministerstvo životního prostředí a na něm bude, zda ustanovení průzkumných území povolí, nebo ne.

Vláda minulý týden schválila zákon, který má posílit práva obcí, kterých se hledání místa pro úložiště týká. „Zákon jde do Parlamentu. Předpokládám, že se obce pokusí ještě jeho nepříznivou podobu posunout do nějaké pro ně přijatelnější. Ale teď už je jasné, že povolování průzkumných území pro geologické práce bude ještě v režimu stávajících zákonů, časově se to míjí,“ uvádí Edvard Sequens, energetický expert společnosti Calla – Sdružení za záchranu přírody, která je členem Platformy proti hlubinnému úložišti. Zákon totiž začne platit až od poloviny tohoto roku.

Tam, kde není průzkumné území, se nevrtá

Stanovení průzkumných území je pro výběr konečné lokality pro hlubinné úložiště klíčové. „Jedině v průzkumném území stanoveném rozhodnutím může žadatel provádět geologické práce průzkumného charakteru pro konkrétní posouzení a vyhodnocení geologické stavby horninového masivu, tedy zda je vhodný pro účely ukládání radioaktivních odpadů v podzemních prostorách a případně pro zajištění jeho zákonné ochrany pro záměr umístění hlubinného úložiště v budoucnosti,“ popisuje Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.

Článkem, který může schválení průzkumných lokalit zkomplikovat, jsou dotčené obce, které jsou vesměs proti úložišti. Mohou podávat připomínky a ministerstvo životního prostředí, které o žádosti SÚRAO rozhoduje, se jimi musí zabývat, nicméně nemusí je přijmout. Obce nakonec mohou proti rozhodnutí ministerstva podat rozklad. Pokud jej resort životního prostředí zamítne, mohou jít k soudu, ale to nemá na další postup odkladný účinek.

SÚRAO ani ministerstvo průmyslu se k možným sporům s obcemi vyjadřovat nechtějí. „Je to standardní správní řízení se svými správními lhůtami a teprve pak můžeme zahájit práce v režimu geologického průzkumu,“ říká šéf správy úložišť Lukáš Vondrovic.

Ani Tomáš Ehler, náměstek ministra průmyslu a obchodu, nechce situaci podrobněji komentovat. „Stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry se bude řídit správním řádem. V lokalitách budou vedle průzkumů probíhat i povrchové výzkumy, jako je monitoring složek životního prostředí,“ uvádí pouze. Povrchové průzkumy totiž mohou probíhat i bez povolení.

Sequens, který proces výběru hlubinného úložiště sleduje od počátku, míní, že vrtat se letos takřka jistě nezačne. „Nemyslím si, že stihnou získat povolení a vybrat firmy. Nějaké práce ale v režimu geologických výzkumů začnou, k tomu povolení nepotřebují,“ potvrzuje.

Konečně se dozvědí, co tam je

Stanovit průzkumné území je nutné pro to, aby v dané lokalitě mohl začít podrobný geologický průzkum. Ten zahrnuje například hlubinné vrty až do hloubky 1200 metrů, které budou z hlediska vybrání finální lokality klíčové. Vědci budou ale zkoumat také biologickou rozmanitost na daném místě nebo proudění podzemní a povrchové vody.

„Musíme lokalitu proměřit i geofyzikálními měřeními. To velmi zjednodušeně znamená, že do země pouštím elektrické pole, případně jiný zdroj nějakých vzruchů, a pak to nějakým způsobem vyhodnocuji,“ popisuje Vondrovic.

„Já se těším, až se dozvíme vlastnosti v hloubce úložiště. Jestli je opravdu horninový masiv tak kvalitní, jak jsme předpokládali. Poprvé budeme mít možnost podívat se do nitra těch lokalit, do nitra země a dozvědět se to, co jsme zatím tušili,“ dodává šéf správy úložišť.

Geolog Matěj Machek, který poslední léta pomáhá svými expertními stanovisky obcím, zdůrazňuje, že daná lokalita musí hlavně splňovat podmínky nepropustnosti a zároveň přítomnosti vody, která chladí odpad, aby se horninové prostředí nepřehřívalo. „Nesmí tam být žádné horninové poruchy, které by umožňovaly proudění vody, která by mohla rozpouštět odpad a dostávat ho do prostředí,“ upozorňuje.

Zásadní je nespěchat

Zda některá ze čtyř lokalit podmínky pro vybudování úložiště splňuje, se zjistí až po podrobných geologických průzkumech. „Nyní se mají dělat hloubkové vrty, takže se něco o horninách v hloubce dozvíme,“ dodává Machek. Podle něj by se však neměla vylučovat možnost, že se nepodaří najít žádnou vhodnou lokalitu. Geolog se přitom domnívá, že právě to se nyní děje.

Zásadní je podle Machka i Sequense nespěchat. „Jako opravdu velký problém vnímám naplánované urychlení geologických prací v příštích letech, na jejichž základě bude rozhodnuto o finální a záložní lokalitě. Práce navrhla Česká geologická služba v takové podobě a rozsahu, aby byla šance vybrat z hlediska geologického podloží co nejzodpovědněji, což plánované urychlení zpochybňuje,“ upozorňuje Sequens. Rozumnější by podle něj bylo kvalitně vybrat finální lokalitu a teprve pak hledat možnosti urychlení harmonogramu.

„Když se spěchá, vždy se některé průzkumy neudělají, udělají se rychle, nebo se kolegové nezamyslí pořádně, co to znamená, protože jsou tlačeni časem, který jim dali politici,“ dodává Machek. Vondrovic se v listopadu nechtěl ke zrychlení příliš vyjadřovat. Jestli to bude o rok či dva dříve, nehraje podle něj takovou roli.

2050 místo 2065

Urychlení harmonogramu je nyní na stole kvůli tomu, že Evropská unie schválila s přispěním české vlády jádro jako takzvaný udržitelný zdroj energie. Díky tomu mají projekty spojené s jadernou energetikou šanci získat výhodnější financování. Musí však plnit podmínky takzvané taxonomie, podle níž se hodnotí zelené investice.

Místo, kde se začne budovat hlubinné úložiště, měl stát podle původního harmonogramu vybrat do roku 2030. Nyní tak má učinit do roku 2028. Vybrání finální lokality před rokem 2030 potvrzuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Ehler. „Potvrzování finální lokality by probíhalo až do poloviny třicátých let, stavba okolo roku 2041, spuštění 2050, pakliže se kritéria taxonomie nezmění, nebo nerozhodne-li vláda jinak,“ uvádí.

Jednou z podmínek taxonomie je vybudovat hlubinné úložiště do roku 2050. Pro začátek ale stačí, aby vláda předložila Bruselu plán, že k vybudování úložiště do tohoto roku usiluje. To by mělo EU podle expertů stačit.

Česká vláda se k plnění podmínek taxonomie hlásí, ale zároveň nechává otevřená dvířka k jejich změkčení. Už 10. ledna projednala materiál, jaký vliv má evropská taxonomie na systém nakládání s jaderným odpadem v Česku, vláda. Z něj vyplývá, že se bude do budoucna snažit o posun termínu zprovoznění hlubinného úložiště z důvodů nově chystaných jaderných zdrojů – ať již nového bloku či modulárních reaktorů.

„Z uvedených důvodů lze předpokládat provoz hlubinného úložiště daleko po roce 2100. V tomto ohledu může být pro ČR i jiné členské státy, plánující využívat jadernou energetiku v energetickém mixu v rámci dekarbonizace, žádoucí změna termínu uvedeného v taxonomii pro spuštění hlubinného úložiště, a to z pohledu odhadované délky provozu, odhadovaných provozních nákladů a dimenzování celého úložiště,“ píše se v materiálu.

Článek je součástí série Kam s jaderným odpadem, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Autor: Martina Patočková

Zdroj: ekonews.cz

Foto: Kateřina Hefler