Bojujeme s větrnými mlýny
Padařov – Pro Pavlu Novákovou to nebyla první beseda, které se na téma úložiště jaderného odpadu zúčastnila. Přesto ze středečního setkání s hejtmanem Jiřím Zimolou v Padařově na Jistebnicku odešla s pocitem naděje.
„I když mi to celé připadá jako boj s větrnými mlýny, těší mne, že se hejtman jednoznačně staví na naši stranu a úložiště odmítá, ale asi nemá síly mu zabránit. Diskuze zase přinesla něco nového, jen je škoda, že tu nebyla žádná protistrana, pro konfrontaci názorů," shrnula po besedě.
Lidé z Jistebnicka brání svoji Magdalenu, lokalitu, kde by za 50 let mohla půl kilometru pod povrchem růst gigantická stavba úložiště. Prvním krokem budou geologické průzkumy. Ani s nimi nikdo nesouhlasí. „Možná by mnohé z nás, co jsme tady, už nic z toho nemuselo bolet, přesto to znepokojuje celý kraj. Nikdo přece neví, jestli za 50 let bude úložiště třeba," řekl k plnému sálu hospody hejtman Jiří Zimola.
Přítomné několikrát ujistil, že nejen úložiště, ale i průzkumy odmítá nejen na Jistebnicku, ale i na Jindřichohradecku. Připustil ale, že právě průzkumům zřejmě zabránit nedokážou.
„Jestli se ale bude řešit úložiště jako táborský Křižíkáč, budeme v háji," ozvalo se od muže z Tábora, který spoléhá na to, že republika leží na tektonicky nestálém podloží, a tudíž tady hlubinné úložiště nebude možné vybudovat.¨
Zraky všech by se měly upínat ke komisařům a ministrovi
Padařov – Mnohým občanům připadá, že hrají hru s větrnými mlýny, kterou nemohou vyhrát. Zaručené vítězství jim v případě hlubinného úložiště neslibuje ani Jiří Zimola, ale lidé se mohou spolehnout, že ani on s takovou stavbou v kraji nesouhlasí a rozhodně nezapomíná na platné usnesení krajských zastupitelů. „Myslím, že to bylo v dubnu roku 2009, kdy zastupitelé přijali ostře nesouhlasné stanovisko s případnou výstavbou hlubinného úložiště."
Čím argumentujete?
Myslíme si, že jižní Čechy jsou už dost, v uvozovkách, zatíženy tím, že na jejich území je elektrárna Temelín. Že kvůli tomu jsou na nás kladeny vyšší nároky z hlediska plánování bezpečnosti ochrany obyvatel a že zásadně nesouhlasíme s tím, aby na našem jihočeském území takové úložiště vzniklo. Víte, lidé jsou už nervózní z toho, co se neustále kolem hlubinného úložiště vyvolává. Chtějí vědět, proč vůbec má vzniknout.
Jak jim na tuto otázku odpovídáte?
To je právě obtížné, protože na to ani já sám neumím odpovědět. Opakuji, že plánovat něco padesát let dopředu, protože úložiště má vzniknout někdy v roce 2065, je když ne předčasné, tak minimálně unáhlené a my proto chceme znát opravdové důvody, proč by mělo být. Ne pouze, proč tady, ale proč vůbec. Tytéž dotazy pokládali lidé při dnešním setkání a já je budu interpretovat dále na vládu a třeba i na ministra průmyslu.
Na rovinu lidem říkáte, že uvažovaným průzkumům zřejmě nebudete umět zabránit, jak ty jsou časově aktuální?
Správa úložišť má zhruba dva roky zúžené portfólio lokalit, v nichž by teď měla nastat průzkumná fáze a údajně do ní chtějí zahrnout všech sedm vytipovaných míst. Teprve až budou mít průzkumy a budou mít i vědecky podloženo, na kolik je ta která hornina pro budování takového úložiště vhodná, zúží okruh lokalit na dvě až tři. Na nich už pak budou probíhat detailnější průzkumy. O těch současných hovoří jako o neinvazních, kdy nyní údajně budou jen chodit a sem tam kopnou do kamene. Věř, kdo uvěřit chceš…
Můžete upřesnit to nyní?
To zatím není jisté, průzkumy mohou probíhat, až když jim je ministerstvo životního prostředí dovolí. V současné době jsou moje zprávy takové, že všech sedm lokalit leží u rozkladové komise ministerstva životního prostředí, která má rozhodnout, zda ministru doporučí průzkumy schválit. Zatím nerozhodla a sám jsem zvědavý, co nastane, když mu je schválit nedoporučí.
Zdroj: deník.cz
Autor: Alena Šatrová
