Analýza finské právní úpravy výběru lokality pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu
FINSKÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA A JEJÍ DOBRÁ PRAXE
Základním pramenem finské právní úpravy nakládání s jaderným odpadem je Zákon o jaderné energii č. 990/1987 (dále jen „Zákon o jaderné energii“).
Zákon o jaderné energii definuje „řízení nakládání s jaderným odpadem“, a to jako všechna opatření potřebná pro sběr, skladování, zacházení a trvalé odstranění jaderného odpadu.
Uvedený zákon stanovuje odpovědnost držitele licence, jehož provoz vytváří nebo vytvořil jaderný odpad, za přípravu a následné přijetí opatření v rámci řízení nakládání s jaderným
odpadem a dále za veškeré náklady související s řízením nakládání s jaderným odpadem. Ve Finsku jsou tak odpovědnost za nakládání s jaderným odpadem a povinnost nést náklady takového nakládání uloženy držitelům licence, v důsledku jejichž podnikání dochází nebo došlo k vytvoření jaderného odpadu – jsou to tedy provozovatelé finských jaderných elektráren, kteří kompenzují veškeré nároky třetích osob vzniklé v důsledku nakládání s jaderným odpadem a vybírají vhodná místa pro hlubinná úložiště jaderného odpadu.
- Jedná se dobrý přístup, kdy provozovatelé jaderných elektráren již od počátku záměru výstavby jaderné elektrárny musejí pamatovat na způsob uložení jaderného odpadu a počítají s touto skutečností při plánování jaderné elektrárny.
- Výběr úložišť jaderného odpadu nemůže být odkládán, když za tento nesou provozovatelé odpovědnost, tedy tito jednají s dotčenými obcemi již dlouho dopředu a mají zájem na výsledku jednání.
- Důležité je zmínit, že jsou provozovatelé jaderných elektráren soukromým prvkem, což jim může poskytovat vyšší míru flexibility při jednání s veřejností.
- V případě neunesení odpovědnosti tato přejde na stát.
