Adresa, kde nechcete bydlet. Padesátku obcí děsí nejhorší lidský odpad

Videoreportáž naleznete zde.

Správa úložišť protahuje rozhodování o umístění skladu vyhořelého jaderného paliva za 110 miliard korun. Obce, které jsou do předběžného výběru zahrnuty, to omezuje. Hůř se tam například prodávají nemovitosti.

Má to být štola, kam bude Česko ukládat nejnebezpečnější odpad, který dosud lidstvo dokáže vyprodukovat.

Už před dvaceti lety se stát v atomovém zákoně zavázal, že najde hlubinné úložiště pro vyhořelé jaderné palivo, třeba z Dukovan či Temelína. Tuny nebezpečného odpadu však nadále zůstávají v meziskladech.

Vládě a Správě úložišť radioaktivních odpadů se stále nedaří splnit zásadní úkol: vytipovat pro úložiště vhodnou lokalitu. Lidé v padesáti obcích na devíti místech republiky kvůli tomu žijí léta v nejistotě, hůř se tam prodávají pozemky a domy.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podle zjištění Seznamu opatrně přiznává, že se start stavby plánovaný na rok 2050 může posunout.

„Pokud hovoříme o prodloužení životnosti Dukovan, tak se spíš termín začátku blíží roku 2080, možná 2100,” uvedl náměstek ministryně průmyslu a obchodu René Neděla.

Ministerstvo nedávno ohlásilo, že pozdrží termín, do kterého zúží počet míst vytipovaných pro úložiště z nynějších devíti na čtyři. Vyhovělo tak obcím, které správně namítaly, že dosavadní geologické průzkumy nebyly dostatečné a relevantní. SÚRAO už do nich investovalo desítky milionů korun.

Posunou se i další termíny. „Dle platné koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem má SÚRAO doporučit dvě lokality do roku 2022 a navrhnout finální lokalitu do roku 2025. Již nyní je jasné, že tento termín není dosažitelný,” přiznal nový šéf úřadu Jan Prachař.

Nejistota více než padesátky obcí, jichž by se umístění úložiště dotklo, se prohlubuje. Mezi devíti uvažovanými lokalitami pro hlubinný sklad jsou čtyři místa na Vysočině, tři v jižních Čechách a po jednom v západních a severních Čechách. Otálení s výběrem na ně negativně dopadá.

Kupci vyčkávají

Třeba Lipník na Třebíčsku spadá do lokality Na Skalním. Nedaří se tam prodat prostorné pozemky pro výstavbu rodinných domů.

Než stát před dvěma lety zařadil lokalitu na jaderný seznam, v první etapě bylo 11 pozemků okamžitě pryč. „Druhá etapa je připravená, zasíťovaná, ale na dvou třetinách se vůbec nic neděje. Majitelé nebo potenciální kupci vyčkávají,” uvedl zastupitel Petr Andrýsek ze spolku SOS Na Skalním, který proti výstavbě bojuje.

Obec Pluhův Žďár v Jihočeském kraji a její starosta Petr Nohava se obávají, že případný sklad paliva naruší zdroje pitné vody. A vadí jim průtahy státu. „Přes sliby několika ministrů stále není připravený zákon umožňující větší zapojení obcí do celého procesu výběru lokality. A to i přesto, že atomový zákon toto nařizuje,” zlobí se Nohava.

Podle něj správa úložišť ztratila jakoukoli důvěru. „Navíc ‚životnost‘ ministrů je tak malá, že než se stihnou seznámit s problematikou svého resortu, končí,” dodal starosta Lubence v Ústeckém kraji Jiří Chaloupecký.

Miliony na jaderném účtu

Kritizovaná Správa úložišť radioaktivních odpadů má přitom jen letos rozpočet přes 800 milionů korun. „Určitě jej nenaplníme. Ušetříme desítky milionů, možná i jednotky stovek milionů korun,” slíbil Prachař.

Mluvčí Platformy proti úložišti Martin Schenk sdružující čtyřicet obcí a dvanáct spolků vyjádřil pochybnosti vůči hospodaření správy úložišť. „Na jaderném účtu je spousta peněz a různé instituce a firmy se k nim chtějí dostat. Rozhazují se peníze. Třeba na laboratoř v Bukově, kde se i podle odborníků dělají nesmyslné výzkumy. Jejich výsledky nebudou použitelné v jiných lokalitách,” kritizoval Schenk.

Nový šéf SÚRAO chystá revizi projektů po odvolaném Jiřím Slovákovi.

Stát už dříve rozdělil velké sumy na kompenzaci obcím za geologické průzkumy. Naposledy v roce 2016 poslal dotčeným obcím přes 70 milionů korun. Průzkumy se však ukázaly jako nedostatečné. „Věřím tomu, že obce využily peníze na investice a prospěšné věci,” uvedl náměstek Neděla. V obcích však přiznávají, že peníze můžou paradoxně sloužit i na boj proti úložišti.

Správa úložišť však bude hledat peníze na kompenzace za předešlé tři roky. Třeba později vytipované lokality Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína nedostaly ani korunu. „Naší snahou je nalézt peníze, abychom mohli obcím vykompenzovat výzkumy, i zpětně za poslední roky,” dodal Neděla.

Nečinnost státu zároveň při loňských komunálních volbách v řadě míst katapultovala do vedení obcí odpůrce úložiště. „Věříme, že boj proti úložišti nakonec vyhrajeme,” dodal zastupitel Lipníka Andrýsek.

Autor: Tomáš Svobdoa

Zdroj: seznamzpravy.cz