Shromáždění proti úložišti jaderného odpadu v blízkosti hranic

V obci Grametten (okres Gmünd) na české hranici demonstrovalo v sobotu asi 500 lidí proti možnému úložišti jaderného odpadu. V Dolním Rakousku se očekávají škody na životním prostředí.

Dosud nepadlo definitivní rozhodnutí, kde se na české straně konečné úložiště jaderných odpadů postaví. V užším výběru se však podle informací tamních odpůrců jádra nachází i lokality v blízkosti rakouských hranic. Potenciální úložišťová lokalita Čihadlo je podle údajů sdružení Waldviertler Stammtisch vzdáleno od rakouských hranic pouhých 21 kilometrů.

Organizátor protestního shromáždění a starosta Großschönau (okres Gmünd), Martin Bruckner (ÖVP), vidí vedle bezprostředního radioaktivního záření ještě jeden problém: „Žijeme v žulové nížině a žula je propustná hornina. To znamená, že voda žulou proniká. Jaderný odpad bude radioaktivní ještě desítky tisíc let. Naše pitná voda bude v ohrožení, pokud se tento záměr v blízkosti hranic uskuteční.“

Sobotní shromáždění v Grametten zorganizovala iniciativa Energiestammtisch Waldviertel. Akci zorganizovala iniciativa spontánně během pouhých dvou dní, řekl Bruckner. Původně se počítalo s 50 až 100 účastníky. To, že nakonec přišlo mnohem více účastníků, než se očekávalo, přičítají organizátoři médiím, která o tématu informovala.

Primárním cílem shromáždění bylo v každém případě posílení pozice odpůrců jádra v České republice. „Nechceme našim sousedům ani nadávat, ani je poučovat,“ ujišťuje Bruckner. „Musíme naše sousedy podpořit tam, kde od nás potřebují podporu. Kromě toho jim musíme stále ukazovat, že cesta bez jaderné energie je možná.“

Spolupráci občanských iniciativ a země Dolní Rakousko Bruckner velmi chválí. Čas tlačí, protože termín rozhodnutí se v Čechách blíží. Definitivní výběr místa pro konečné úložiště má v Čechách padnout v roce 2018,“ dodal starosta Bruckner pro ORF.

Zdroj: ORF.at

Jestliže je jaderná energie čistá, pak nemluví nic proti konečnému úložišti u Prahy

Ačkoli česká Správa úložišť radioaktivních odpadů (SURAO) již mnoho let vyhledává vhodné místo pro stavbu konečné úložiště vysoce radioaktivních odpadů, prakticky se nepohnula z místa. Seznam úložišťových lokalit se nezúžil, naopak.

Vedle dosavadních sedmi sledovaných úložišťových lokalit, některých na hranicích k Rakousku, se nyní objevují na seznamu možných míst také lokality u bou českých jaderných elektráren - Temelín a Dukovany. Zřejmě i kvůli tomu, že v sedmi dosavadních lokalitách je velký odpor místních lidí proti plánovanému úložišti. Sobotní akční den proti konečnému úložišti má jasně ukázat, že čeští a rakouští aktivisté v boji proti jaderné energetice táhnou za jeden provaz.

Plánováno je od 12.00 hodin varovné zvonění kostelních zvonů, probíhat budou protestní pochody, občanská shromáždění, štafetový běh a interaktivní putování krajinou v sedmi lokalitách, které jsou zvažovány jako možné pro stavbu jaderného úložiště. Pokud vše půjde podle plánů SURAO, pak by v roce 2025 mělo být stanoveno místo pro úložiště českých jaderných odpadů a v roce 2065 by měl začít jeho provoz.

Od té doby, se stát počítá mezi možné úložišťové lokality v regionu severně od Waldviertelu, protestují i tam místní občané proti záměru. Delegace z Waldviertelu se chce v sobotu účastnit protestních akcí: „Jasné je, že pro jaderné odpady musí existovat konečné úložiště, protože tyto odpady vzniklé provozováním jaderných elektrárny již existují,“ říká Renate Brandner-Weiß, spoluorganizátorka iniciativy Waldviertel Energiestammtisch. Jde jí především o kvalitu konečného úložiště. Musí být zajištěna dostatečná bezpečnost uložených odpadů. Protože pokud by se části uloženého jadenré odpadu dostaly na povrch, byl by postižen z velké části i Waldviertel, říká Brandner-Weiß.

Protože se v Rakousku vše orientuje na ekologii a obnovitelnost, musí se stavbě v blízkosti hranic zabránit. „Pokud si naši sousedé skutečně myslí, že jaderná energie je bez rizika, nestojí jim nic v cestě, aby postavili konečné úložiště pro své jaderné odpady v blízkosti Prahy,“ zdůraznil Christof Kastner, předseda iniciativy Wirtschaftsforum Waldwivertel.

O tom, že jde při hledání místa pro stavbu jaderného úložiště především o transparentnost a bezpečnost, je přesvědčena i Patricia Lorenz, odbornice na jadernou energetiku z Global 2000 s přesvědčením: „Chceme mít možnost nahlédnout do plánů a chceme vědět, podle jakých kritérií Česká republika vyhledává místo k uložení jaderných odpadů. Až do této doby SURAO postupovalo katastrofálně,“ říká Lorenz a požaduje od rakouských politiků větší iniciativu. „Zlé komentáře nestačí. Zemské a spolková vláda musí důrazně klást požadavky a žádat informace.“ Namísto uložení zapečetěného uložení odpadů v hloubce 600 metrů je Lorenz pro kontrolované skladování jaderných odpadů v kontejnerech na povrchu. „Protože dosud neexistují materiály, které by bezpečně uschovaly radioaktivní odpady na dlouhou dobu, musí být zajištěna možnost rychlého a snadného přebalení odpadů do nového kontejneru,“ říká Lorenz.

Dolnorakouská vláda požaduje v jaderných záležitostech od Čech nejvyšší bezpečnostní standard a svou podpisovou akcí proti Dukovanům zvýšila tlak a výrazně zpozdila rozšiřování elektrárny, řekl zástupce dolnorakouského hejtmana Stephan Pernkopf. Je jasné, že i Česká republika musí nastartovat energetickou revoluci.

Zdroj: Kurier.at