Buď strach, nebo miliony

Obyvatele vesnic u Kraví hory rozděluje plánované jaderné úložiště. Ve hře jsou i tučné kompenzace

DRAHONÍN, BUKOV Přes osm let čekají lidé z Drahonína blízko hranic s Vysočinou na verdikt, zda jim několik kilometrů od domova vznikne hlubinné úložiště jaderného odpadu. Obec je kvůli tomu rozdělená na dva tábory, což nyní prokázal i nejnovější průzkum. Jedna část místních se kontaminovaného materiálu v blízkosti obává, druhá se k problému staví pragmaticky.

Vesnice o 120 obyvatelích s rozpočtem 1,2 milionu si totiž může výrazně přilepšit. „Na kompenzacích od státu bychom každý rok inkasovali miliony korun,“ vyzdvihl možnost přilepšení zdejší starosta Jiří Kotas, který by s radioaktivním odpadem poblíž obce problém neměl. „Úložiště se totiž plánuje v lokalitě Kraví hora, kde se padesát let těžila uranová ruda,“ poznamenal Kotas.

Oblast na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje se dotýká katastru osmi obcí – Bukova, Drahonína, Milasína, Moravských Pavlovic, Olší, Sejřku, Stříteže a Věžné.

Nachází se v sousedství bývalých uranových dolů, kde je několik starých štol po těžbě. Lokalitu nyní zkoumá Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
Stát má vytipovaných celkem devět míst po celém Česku, do konce roku výběr zúží na čtyři nejvhodnější. „Aktuálně jsme dokončili několik studií, které se týkají třeba dopadů na životní prostředí,“ nastínila mluvčí státní organizace Lucie Steinerová. Současně se rozjelo také druhé kolo oponentního řízení, v němž se obce mohou k záměru státu vyjadřovat. Zastupitelstvo v Drahoníně proto na jedné z nejbližších schůzí projedná stanovisko, které předá dotčeným úřadům.

K dispozici má výsledky již zmiňované ankety. V první otázce respondenti odpovídali na otázku o pokračování průzkumu lokality, druhá řešila samotný vznik úložiště. Zúčastnilo se přes 85 procent místních voličů. Zatímco v případě dalšího průzkumu se hlasy rozdělily takřka na polovinu, proti úložišti bylo 45 lidí, pro pouze 32.

Není kam spěchat, míní odpůrce úložiště

To nahrává odpůrcům celého projektu. „Jsme přesvědčení, že se zakonzervováním jaderného odpadu není kam spěchat. V budoucnu se jistě objeví moderní technologie, které umožní tyto kontaminované materiály efektivněji likvidovat. Do té doby by se měl odpad dál skladovat u jaderných elektráren,“ myslí si mluvčí občanského sdružení Nechceme úložiště Kraví hora Martin Schenk.

Sdružení navíc kritizuje i samotné SÚRAO, které podle odpůrců špatně komunikuje a celý proces výběru lokalit dělá nepřehledným.

„Nejsou daná pravidla, podle nichž místa vyberou. Už několikrát sami zmínili, že ze všech lokalit nemají stejná data, nejde tedy nic srovnávat. Prostřednictvím milionových kompenzací se tak snaží nalákat obce, které mají mnohem menší rozpočty. Starostové samozřejmě tuto nabídku vítají a nechávají se tím vlastně uplatit,“ tvrdí Schenk.

SÚRAO se však brání a tvrdí, že kritéria pro umístění úložiště jsou volně k dispozici na webu organizace. „Hlavním faktorem v současné fázi, kdy jednáme o zúžení počtu lokalit, jsou bezpečnostní aspekty,“ konstatovala Steinerová. Finální rozhodnutí o hlavním a záložním úložišti má padnout v roce 2025.

Výstavbu prosazuje i ministerstvo průmyslu a obchodu. „Jaderná energetika je zkrátka součástí koncepce, která určuje, kam se náš stát bude v otázkách energetiky ubírat. Proto je vznik úložišť pro Česko důležitý,“ podotkla ministryně Marta Nováková (ANO), jež nedávno vládě předložila návrh na zpracování samostatného zákona pro hlubinná úložiště. „Hodlám vést s obcemi vzájemnou otevřenou komunikaci, aby nutnost výstavby pochopily a podpořily,“ prohlásila Nováková.

Nicméně její předchůdce Tomáš Hüner (ANO) naznačil, že státní zájem bude třeba v opačném případě prosadit silou, tedy navzdory rozhodnutím obcí.

Nyní se odpad skladuje u jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Nové úložiště má fungovat půl kilometru pod zemí, s přístupem svislou šachtou. Na povrchu by byl viditelný jen vjezd do tunelu, vlečka a správní budovy s oploceným ochranným pásmem. Kvůli bezpečnosti se odpad bude ukládat v takzvaných superkontejnerech.

Záměr přesto rozděluje v podstatě všechny dotčené obce včetně již zmiňovaného Olší. „Před několika lety jsme udělali anketu, kde místní odpovídali, jestli souhlasí s průzkumem. Asi 60 procent bylo pro.

Nicméně pokud SÚRAO vybere Kraví horu, zeptáme se znovu, ale již na samotné úložiště. Osobně s tím problém nemám,“ konstatoval starosta Olší Martin Pavlíček.

V Bukově čekají, s jakým dalším rozhodnutím přijde SÚRAO. Od roku 2013 je vedení obce vázáno výsledky referenda, v němž se 52 procent hlasujících postavilo proti spolupráci se státní organizací při výběru lokality.

Podle staronového starosty Bukova Jiřího Vrbky se příští týden sejde – poprvé po komunálních volbách – vedení obcí mikroregionu. „Jedním z témat bude i Kraví hora,“ předpokládá Vrbka. Bezvládí zatím panuje ve Stříteži, kde nikdo nekandidoval a obec nyní řídí správce z ministerstva vnitra.